Dva vysoce placení lidé začínali každý den dvěma až třemi hodinami v Excelu: poskládat plán práce pro celý tým podle toho, co nejvíc hoří. Pět hodin firmy denně, každý pracovní den, roky.
Plán dne teď čeká hotový dřív, než si kdokoliv nalije kafe. Každý ho projde, něco případně přesune a schválí. A protože se plán učí z jejich úprav, zásahů je každým týdnem méně.
„Ráno otevřu hotový plán, mrknu na něj a jedeme. Ty dvě tři hodiny denně, co jsme do toho každý sypali, jsou zpátky.“